Člen skupiny MVV Energie CZ, Zodpovědná energie

O nás

Hlavním předmětem podnikatelské činnosti TERMO Děčín a.s. je výroba tepelné energie, rozvod tepelné energie a výroba elektřiny. Společnost tepelnou energií pro vytápění a přípravu teplé vody zásobuje téměř 11 tis. domácností a více než 100 odběrných objektů veřejné správy, terciární sféry a podnikatelských objektů ve městech Děčín a Jílové.

Více informací

Dopisy čtenářů – K odpojování od CZT

  1. 08. 2014 Autor: Alois Matěják Časopis: 5/2014

Při úvahách o odpojení od CZT a zřízení vlastního zdroje tepla osazeného kotli se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí, kontrol, odborných prohlídek a nutných kvalifikačních předpokladů.

Zpravidla vůbec se nezvažuje právní odpovědnost nových provozovatelů. Proto uvádím základní podmínky, které je nutné zajistit při montáži a při provozování těchto zařízení:

Výroba

1) Kvalifikace – firma musí mít oprávnění k montáži plynových zařízení a její pracovníci osvědčení od TIČR – Vyhláška č. 21/1979 Sb.

2) Revize, zkoušky, kontroly, odborné prohlídky

2.1. odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. a NV č. 101/2005 Sb. u kotelen je-li výkon jednoho kotle větší než 50 kW nebo součet všech kotlů větší než 100 kW. 2.2. výchozí revizi plynového zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. a č. 85/1978 Sb. 2.3. výchozí revizi TNS dle vyhl. č.18/1978 Sb. a ČSN 69 0012. 2.4. výchozí revizi elektrického zařízení a hromosvodů (je-li odvzdušnění plynu vyvedeno na střechu). 2.5. výchozí revizi spalinových cest a komínů dle vyhl. č. 91/2010 Sb. 2.6. zápis o zkouškách dle ČSN 06 0310, 06 0830, ČSN EN 12 828 (06 0205) tzn. propláchnutí, zkouška těsnosti, zkouška dilatační a topná zkouška. 2.7. zápis o funkčních zkouškách ochran, blokád, regulace kotelny dle ČSN 06 0310 s udáním hodnot, na které jsou nastaveny. 2.8. zápis o funkčnosti stabilních detektorů úniku plynu. 2.9. zápis o servisu uvedení kotle do provozu včetně hořáku. 2.10. zápis o servisu uvedení do provozu chemické úpravy. 2.11. zápis o instalaci zařízení požární ochrany (EPS). 2.12. zápis o bezpečnostní výstroji otopné soustavy dle ČSN 06 0830 (pojistný ventil, manometr, teploměr, bezpečnostní systémy). 2.13. zápis o měření emisí dle vyhl. č. 201/2012 Sb.

3) Nutno předložit dokumentaci dle vyhl. č. 499/2006 Sb.

3.1. projekt dle NV č. 499/2006 Sb. 3.2. návody k montáži, obsluze a provozu všech za­řízení u kotelny např. kotle, čerpadla, CHÚV, ­detektory úniku plynu atd., tlakových nádob (expanzomatů) atd. 3.3. návrh na místní provozní předpis (řád). 3.4. atesty na veškeré zařízení kotelny např. armatury, pojistné ventily atd.

Komentář

V několika případech, a netýká se to jen malých firem, nemají firmy oprávnění a osvědčení od TIČR a předkládají pouze Živnostenský list.

V některých případech musí být účast TIČR.

Jsou-li kotelny stanovenými výrobky dle parametrů dle zákona č. 22/1997 Sb. musí být zajištěna i účast Autorizované osoby (notifikované osoby – NoBo).

Jednotlivé zápisy musí být prokazatelné s podpisy příslušných osob.

Nestačí, jak se někdy stává, že zápis o topné zkoušce a zkouškách dle ČSN 06 0310 se omezí na konstatování „Provedeno“.

Toto vše musí být předáno budoucímu provozovateli před uvedením do provozu.

Doporučuji budoucím provozovatelům, aby se domluvili s montážní organizací, aby výchozí revizi a zkoušky prováděl pro montážní firmy revizní technik, který pro ně bude provádět revize a zkoušky provozovaných zařízení. Nebude-li montážní firma souhlasit, protože má ona právo určit, kdo bude zkoušky, revize provádět, tak by měl budoucí provozovatel ve svém zájmu k předávání dokumentace přizvat svého revizního technika. Ten může mít důležité připomínky, které je možné řešit před zaplacením faktur. Provozovatel se tak vyhne obtížnému řešení případných problémů, které jeho revizní technik objeví až po roce, či 3 letech při periodické revizi a kontrole.

Provoz

Málokdo z představenstva družstva a  VJ, zejména předseda, si uvědomuje, že nese osobní zodpovědnost za nízkotlakou kotelnu jako provozovatel. Jejich povinnosti jsou státem vynucené a uvedeny v příslušných zákonech, vyhláškách, NV a normách. Jejich seznam uvádím.

Musí zajistit:

  1. Jmenovat osobu zodpovědnou za TNS podle ČSN 69 0012 a osobu zodpovědnou za plynové zařízení dle ČSN EN 1775 (38 6441). Doporučuji jmenovat osobu zodpovědnou za kotelnu. Není-li osoba jmenovaná, nese plnou zodpovědnost předseda. Jmenování musí být prokazatelné a s uvedením povinností dle výše uvedených norem.
  2. Určit kvalifikovanou osobu prokazatelně, tzn. zápisem, odpovědnou za:

– TNS (expanzomat) dle ČSN 69 0012 – Plynové zařízení dle vyhl. č.21/1979 Sb. – Kotelny dle vyhl. č.91/1993 Sb.

Je-li plynové zařízení pouze potrubím (není např. regulační stanice), stačí pouze pro plynové zařízení osvědčení dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. U kotlů do 50 kW a kotelen do součtu výkonů menších než 100 kW, nemusí být osvědčení dle vyhlášky č. 91/1998 Sb., ale musí být prokazatelně osoba jmenovitě určená a té musí být prokazatelně předán návod výrobce kotle na obsluhu.

  1. Vydat Místní provozní předpis (MPP) (řád) dle vyhl. č. 91/1993 Sb., ČSN 38 6405, ČSN 69 0012.

V MPP nutno uvést (nezaměňovat s Návody výrobců, tyto se stávají pouze součástí MPP): 3.1. určit způsob obsluhy občasná – trvalá a zejména četnost kontrol. 3.2. jmenovitě určení obsluhy a zajistit jejich kvalifikaci, vyškolení a vystavení osvědčení. Určení musí být jmenovité prokazatelné. Nemůže to být, že každý týden (měsíc) obsluhuje jeden z nájemníků. Muselo by být střídání přesně určeno v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci. 3.3. Způsob vedení provozní dokumentace (viz bod 3.7. a 3.8) 3.4. Popis zařízení kotelny – otopné soustavy, – plynového zařízení, – zařízení M a R. 3.5. Povinnosti, provozovatele, osoby zodpovědné a obsluhy. 3.6. Četnost a způsob zkoušení kontroly bezpečnostních systémů. 3.7. Četnost a způsob dalších činností obsluhy: 1. Kontrola CO. 2. Kontrola komínů a spalinovodů. 3. Kontrola explozních klapek. 4. Kontrola olejových náplní. Body 1. až 4. je nutné provádět 1x za měsíc. 5. Nulování manometrů. 6. Kontrola signalizací. 7. Kontrola netěsností plynových zařízení. 8. Odkalení kotlů, rozdělovače, sběrače, zásobníků TV. 9. Funkce stabilních detektorů. 10. Profukování vodoznaků. Body 5 až 10 je nutné provádět 1x za 3 měsíce 3.8. Zajištění strojní údržby 1x za rok. 3.9. U kotlů s menším výkonem musí být nějakým dokladem (instrukcí předsedy) určeny povinnosti obsluhy kotlů, např. zkoušení bezpečnostní výstroje (PV), kontroly plynových zařízení, způsob obsluhy.

Mohou být i jiné činnosti vyplývající z atypických zařízení kotelny.

  1. Provozovatel (osoba zodpovědná) musí zajistit:

4.1. Odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. min. 1x za rok. 4.2. Provozní revize plynového zařízení 1x za 3 roky dle vyhl. č. 85/1978 Sb. 4.3. Kontrola plynového zařízení 1x za rok dle vyhl. č. 85/1978 Sb. 4.4. Kontroly komínů a spalinových cest dle vyhl. č. 91/2010 Sb. 4.5. Revize elektrozařízení + hromosvody. 4.6. Kontrola hasicích přístrojů a hasicích zařízení dle vyhl. č.246/1996 Sb. 4.7. Servis kotlů (hořáků) 1x za rok. 4.8. Servis zařízení M a R kotelny 1x za rok. 4.9. Kalibrace detektorů úniku plynu 1x za rok. 4.10. Kontrola a servis úpravny vody 1x za rok. 4.11. Revize TNS (expanderů, vzdušníků dle ČSN 69 0012 a vyhl. č.18/1979 Sb.). – Provozní revize 1x za rok. – Vnitřní revize + zkouška těsnosti 1x za 5 let. – Tlaková zkouška 1x za 9 let. 4.12. Kontrola manometru a teploměru porovnáním s kontrolním 1x za 2 roky. 4.13. Zápis o měření emisí dle zákona č. 201/2012 Sb. 4.14. Zápis o kontrole kotlů a otopných soustav dle vyhl. č.194/2013 Sb. 4.15. Zápis o energetické náročnosti budov dle vyhl. č. 78/2013 Sb.

Tyto povinnosti provozovatele by měl uvést výrobce (montážní firma) v návrhu MPP (řádu). Dle mého osobního názoru by to měl uvést projektant v projektu. Ani v jednom případě jsem se nesetkal s vyhodnocením ­rizik s uvedením výše uvedených povinností z toho ­vyplývajících. Jak to, že nekonal SUIP – OIP (Státní úřad inspekce práce – Oblastní inspektorát práce)?

V textech odborných cechů se uvádí, že vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynových kotelnách. Dle mého názoru je velká část těchto úrazů zapříčiněna neodborným způsobem provozu, kontrolou a údržbou.

Několikrát se mi stalo, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si mě pozval, aby provedl odbornou prohlídku dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. Když jsem vyjmenoval všechny povinnosti a chtěl jsem o tom doklady, tak většinou reagovali:

„Tak to ne, za tak nízký peníz neponesu za to odpovědnost“ a z funkce odstoupili. Úplně je chápu. Předsedkyně je většinou žena v domácnosti nebo ekonomka a o problémech kotelny nic neví.

Není povinností výrobce nebo projektanta, který navrhoval odpojení od CZT, aby budoucího provozovatele na tyto skutečnosti upozornil, ale bylo by to vhodné. Dle zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 4, odstavec 1, písmeno c), musí provozovatel zajistit, aby zařízení bylo „pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno“. Bezpečným řešením je svěřit provádění potřebných činností firmě disponující požadovaným oprávněním a související náklady promítnout do kalkulace výsledné ceny tepla. Neboť o tu jde na prvním místě.

Na nízkotlakou kotelnu se vztahuje řada předpisů a norem. V případě zájmu o bližší podrobnosti se zájemci mohou obrátit na Asociaci tlakových zařízení, i mým prostřednictvím.

Autor:

Alois Matěják

předseda ATZ

Související časopisy

http://www.topin.cz/clanky/dopisy-ctenaru-k-odpojovani-od-czt-detail-5306

 

Odpojení od CZT by mělo proběhnout pouze po důkladném spočítání veškerých nákladů

Datum: 28.8.2014  |  Autor: Ing. Martin Novosad, ředitel společnosti KEA MSK  |  Organizace: Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje  |  Firemní článek

Dle výpočtů Krajské energetické agentury Moravskoslezského kraje se při ceně dálkového tepla do 600 Kč/GJ nevyplatí přecházet na tepelná čerpadla či další alternativní formy vytápění.

Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje (KEA) prozkoumala v rámci své činnosti pro Moravskoslezský kraj nabídky alternativních dodavatelů tepelných zdrojů. Výsledkem zjištění je alarmující fakt: dodavatelé, kteří při odpojení od dálkového vytápění slibují cenu tepla pouhých 300 Kč/GJ, do svých nabídek často nezapočítávají provozní a veškeré investiční náklady včetně finančních. Při ceně dálkového tepla do 600 Kč/GJ se dle výpočtů KEA nevyplatí přecházet na tepelná čerpadla či další alternativní formy vytápění.

Pokud považuje zákazník nebo koncový spotřebitel platbu za dodávky tepla za vysokou, je nutno hledat důvod.

Mnohdy jde o velkou spotřebu energie způsobenou zbytečně vysokou teplotou v místnosti nebo velkou tepelnou ztrátou nezatepleného objektu, případně obojím. V Ostravě činí průměrná spotřeba tepla na vytápění u nezateplených bytových domů cca 0,55 GJ/m2/rok (v rozptylu 0,47–0,66), což znamená pro ilustraci u běžného bytu o výměře 60 m2 roční spotřebu tepla 33 GJ. K tomu je potřeba připočítat spotřebu teplé vody, která je značně individuální – orientačně od 5 do 15 GJ na byt. Naproti tomu průměrná spotřeba tepla na vytápění činí u zateplených bytových domů pouze 0,33 GJ/m2/rok (v rozptylu 0,28–0,4), což znamená pro stejný byt spotřebu jen 19,8 GJ/rok.

Dalším faktorem důležitým pro rozhodování o možném odpojení od dálkového vytápění je cena tepla. Ta se sice liší dle lokalit, ale zároveň lze konstatovat, že při ceně dálkového vytápění pod 600 Kč/GJ včetně DPH na patě bytového domu není žádná změna způsobu vytápění ekonomicky rozumně návratná. Do ceny tepla je totiž nutné zahrnout všechny náklady související s pořízením, provozem a údržbou alternativního zdroje.

Na co je dobré si dát pozor

Žádný dodavatel tepelného čerpadla nebo projektant, který připravuje podklady, většinou ve své nabídce bytovým družstvům či společenstvím vlastníků jednotek neuvádí dvě důležité položky. Jde o

  • náklad na budoucí obnovu nového tepelného zdroje
  • hodnotu investovaných peněz.

Pro objektivní posouzení způsobu vytápění a úspor by měl být vyhotoven podrobný ekonomicko-technický energetický posudek, provedený ve vazbě na možnosti financování, který provede nezávislý subjekt a ne cenová nabídka dodavatelské firmy.

Mnoho dodavatelů tepelného čerpadla slibuje návratnost investice 6–8 let, což bývá interpretováno jako výborně investované peníze s průměrnou roční výnosností 11 % a více. Problém je, že se nejedná o finanční investici, ale o investici do zařízení, která potřebuje budoucí náklady nejen provozní a údržbové, ale i kapitálové (obnova). Současný nájemník nebo majitel bytu pak neplatí všechny náklady spojené s dodávkou tepla, ale jejich významnou část přesouvá do budoucího období, často tedy na jiné nájemníky nebo na nové majitele bytové jednotky. Pokud tak učinil s plným vědomím a vytváří finanční rezervu na budoucí náklad, je vše ekonomicky v pořádku. Bohužel se tak ale velmi často neděje.

Velmi zjednodušeně lze vypočítat, že při předpokládané životnosti tepelného čerpadla 15 let činí rezerva na obnovu tohoto zařízení 150–200 Kč/GJ. Jde o jednoduchý výpočet z částky na pořízení a instalaci tepelného čerpadla a potřebného zařízení vydělené životností 15 let. Tato roční hodnota je dále podělena předpokládanou roční dodávkou tepla z tohoto tepelného čerpadla. Nemalým rizikem při instalaci vlastního zdroje je také záruka, která u dodávky technologických zařízení je 24 měsíců a po této době musí vlastník počítat s možnou reálnou opravou kdykoli. U dodávky tepla z CZT není na odběrateli žádné takovéto riziko záruky.

Správný hospodář by neměl rovněž zapomenout na hodnotu investovaných peněz, tedy ušlou míru výnosnosti nebo na náklady na případný úvěr, nemá-li peníze k dispozici. Kdyby peníze určené na vybudování tepelného čerpadla byly investovány s 3% výnosem, tak takto získaná hodnota by po přepočtu na dodávku tepla pravidelně snižovala cenu tepla přibližně v rozsahu 80–110 Kč/GJ. Při opačném pohledu v případě investice do tepelného čerpadla tato částka zvyšuje celkový náklad na teplo.

Tepelné čerpadlo může být v některých případech vhodný tepelný zdroj pro bytové domy nebo domky. Při porovnávání nákladů s jiným způsobem vytápění je do něj ovšem nutno zahrnout všechny důležité položky.

V případě tepelného čerpadla tvoří budoucí náklad na obnovu a hodnota peněz náklad v ceně tepla přibližně 230–310 Kč/GJ. Když dodavatel slibuje cenu tepla z tepelného čerpadla např. 300 Kč/GJ, tak se započtením výše uvedených položek již vyskočí cena na 530–610 Kč/GJ. V této ceně navíc ještě není žádná údržba a provoz. Samotné zařízení totiž často spotřebovává elektrickou energii a je nutné jej pravidelně kontrolovat v rámci revizí, které také nejsou zadarmo.

Naproti tomu cena tepla z dálkového vytápění v případě dodávky tepla na patu domu již obsahuje všechny náklady potřebné k zajištění dodávek tepla.

Kromě rozumných nákladů za teplo každého zajímá také spolehlivost a rychlost řešení poruchových stavů, minimální nebo žádné nároky na obsluhu při možnosti individuální regulace objektu. A to jsou oblasti, u kterých je dálkové vytápění na špici. Důležitými oblastmi u přemýšlení o změnách dodávek tepla by měly být také bezpečnost dodávek, hluk z vlastního zdroje v domě a celkové dopady na životní prostředí, kdy dálkové teplo produkuje emise často mimo obydlené oblasti měst

https://energetika.tzb-info.cz/teplarenstvi/11641-odpojeni-od-czt-by-melo-probehnout-pouze-po-dukladnem-spocitani-veskerych-nakladu

 

 

 

 

Levné teplo 2016 pro věrné zákazníky

Klíčové kontakty

Dispečink
nahlášení poruch, informace o odstávkách
tel.: 412 552 444
mobil: 602 413 654
e-mail: zc.vv1568599400m@det1568599400.knic1568599400epsid1568599400

V případě poruch v dodávce tepelné energie můžete kontaktovat dispečink TERMO Děčín a.s., který je pro odběratele k dispozici 24 hodin denně.

termo-decin-banner-sokoli

Jak se k nám dostanete?

imgMap_termo

Tento web používá pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies. Více informací.